Bodový systém řidičáků v roce 2026: kolik bodů máte a jak o ně nepřijít

Jak funguje bodový systém v roce 2026

Bodový systém řidičských průkazů funguje v Česku už řadu let a v roce 2026 zůstává jeho základní logika prakticky stejná, jak ji řidiči znají z předchozích let. Přesto se vyplatí připomenout si, jak celý mechanismus funguje, protože i drobné legislativní úpravy a hlavně praxe při ukládání bodů dokážou leckoho zaskočit. Podstatou systému je jednoduchý princip – za přestupky spáchané při řízení motorového vozidla se řidiči připisují body, a jakmile jejich počet dosáhne stanovené hranice, přichází o řidičské oprávnění. Cílem tohoto opatření je motivovat řidiče k dodržování pravidel silničního provozu a zároveň postihovat ty, kteří pravidla porušují opakovaně a systematicky.

Maximální počet bodů, který si řidič může nastřádat, než přijde o řidičák, je i v roce 2026 stanoven na 12 bodů. Jakmile evidenční systém dosáhne této hranice, obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiče vyzve k odevzdání řidičského průkazu, a to obvykle do pěti pracovních dnů od doručení výzvy. Řidič pak musí počkat minimálně jeden rok, než může požádat o vrácení řidičského oprávnění, přičemž součástí procesu je i přezkoušení z odborné způsobilosti, tedy jakási obdoba zkoušky, kterou řidič absolvoval při získávání řidičského průkazu poprvé.

Bodové ohodnocení jednotlivých přestupků se liší podle závažnosti prohřešku. Nejmenší přestupky, jako je třeba nezapnutí bezpečnostních pásů nebo drobné technické nedostatky vozidla, jsou hodnoceny jedním až dvěma body. Naopak nejzávažnější jednání, mezi která patří řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, způsobení dopravní nehody s těžkým zraněním či úmrtím, nebo řízení vozidla, kterému byla zadržena registrační značka, jsou trestána nejvyšším počtem bodů, tedy sedmi body za jeden přestupek. Mezi tyto závažné přestupky patří také překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 40 km/h v obci nebo o více než 50 km/h mimo obec.

Důležitou součástí systému je i takzvané odečítání bodů za bezchybnou jízdu. Pokud řidič nespáchá žádný přestupek po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, automaticky se mu odečtou body z jeho konta, a to až do nuly. Tento mechanismus funguje jako pozitivní motivace a umožňuje řidičům, kteří se dopustili menšího prohřešku, postupně svůj bodový účet vyčistit, pokud se chovají zodpovědně a neriskují.

Řidiči si mohou stav svého bodového konta kdykoli zkontrolovat, a to buď osobně na příslušném úřadu obce s rozšířenou působností, nebo online prostřednictvím portálu dopravy, kde je potřeba se přihlásit pomocí bankovní identity nebo jiného ověřeného prostředku elektronické identifikace. Tato možnost výrazně usnadňuje kontrolu a řidiči tak nemusí spoléhat pouze na dopisy od úřadů, které přicházejí až po dosažení určitého počtu bodů.

Kolik bodů má řidič na začátku

V roce 2026 platí v České republice stále stejný princip, jaký znají řidiči už dlouhá léta – bodový systém funguje na bázi odečítání bodů za přestupky, nikoliv na jejich přidávání. To znamená, že každý řidič, který získá řidičské oprávnění, začíná svou kariéru za volantem s takzvaným čistým štítem, ale žádné body mu na účet fyzicky přičítány nejsou. Mnoho lidí si mylně myslí, že na začátku má řidič k dispozici určitý bodový kredit, ze kterého se postupně ubírá, dokud nedojde na nulu. Ve skutečnosti je to přesně naopak a pochopení tohoto principu je klíčové pro každého, kdo chce bodovému systému skutečně rozumět.

Bodový systém řidičského průkazu je nastaven tak, že hranice, která rozhoduje o odebrání řidičského oprávnění, je stanovena na 12 bodů. Řidič tedy nezačíná s dvanácti body, které by mu ubývaly, ale naopak se body za jednotlivé přestupky sčítají a jakmile řidič dosáhne nebo překročí hranici dvanácti bodů, přichází o řidičské oprávnění na dobu stanovenou zákonem. Z pohledu laika to sice může vypadat jako slovíčkaření, ale z právního hlediska jde o zásadní rozdíl, který ovlivňuje i způsob, jakým se celá evidence bodů vede a jak se s ní pracuje na registru řidičů.

Nový řidič, který teprve složil zkoušky a převzal řidičský průkaz, tedy nemá na svém kontě žádný záznam a jeho pomyslné bodové skóre je nulové. Teprve pokud se dopustí přestupku, který je bodově hodnocen, začnou se mu body připisovat do registru. Čím závažnější přestupek, tím vyšší počet bodů se řidiči přičte – od jednoho bodu za drobná porušení dopravních předpisů až po sedm bodů za nejzávažnější prohřešky, mezi které patří například řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, způsobení dopravní nehody s těžkým zraněním či úmrtím, nebo řízení vozidla, kterému byla odebrána registrační značka.

Je důležité zmínit, že samotné udělení pokuty nebo domluva na místě nemusí nutně znamenat i bodový zápis. Existují přestupky, které se řeší pouze finanční sankcí bez bodového postihu, zatímco jiné, i zdánlivě méně závažné, mohou mít bodové hodnocení přiřazené automaticky. Řidiči by proto měli věnovat pozornost tomu, jaký typ přestupku spáchali a zda jim byl bod nebo body skutečně zapsány do registru řidičů, což si mohou ověřit online přes portál dopravní evidence nebo osobně na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností.

Za zmínku stojí také skutečnost, že body se z registru po určité době automaticky odečítají, pokud řidič po dobu dvanácti měsíců od spáchání přestupku nespáchá další. Tento mechanismus umožňuje řidičům, kteří se chovají zodpovědně, postupně svůj bodový účet vyčistit a vrátit se tak blíže k pomyslnému nulovému stavu, se kterým kdysi do provozu vstupovali.

Přehled přestupků a jejich bodové ohodnocení

Bodový systém v České republice funguje na principu přidělování trestných bodů za jednotlivé druhy přestupků, přičemž platí, že maximální hranice, po jejímž dosažení řidič přichází o řidičský průkaz, je 12 bodů. Jednotlivé skutky se liší svou závažností, a proto se za ně přiděluje různý počet bodů, od jednoho až po šest bodů za jeden přestupek. Čím vyšší je riziko ohrožení bezpečnosti silničního provozu, tím přísnější bodové ohodnocení daný přestupek nese.

Nejpřísněji jsou hodnoceny přestupky spojené s požitím alkoholu nebo jiných návykových látek za volantem. Řízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky je hodnoceno šesti body, stejně jako odmítnutí podrobit se dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření na přítomnost alkoholu či drog. Do stejné kategorie spadá také způsobení dopravní nehody, při které dojde k usmrcení osoby, nebo předání řízení vozidla osobě, která je pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Šest bodů hrozí rovněž za jízdu ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič sám přivodil užitím alkoholu nebo jiné látky.

Pět bodů se uděluje za přestupky jako je nezastavení vozidla na pokyn policisty, ujetí od nehody bez ohlášení nebo poskytnutí pomoci zraněné osobě, a dále za jízdu v protisměru na dálnici či silnici pro motorová vozidla. Do této kategorie patří i překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km/h a více v obci nebo o 50 km/h a více mimo obec, což patří mezi nejčastěji řešené přestupky vůbec.

Čtyřmi body jsou postihovány přestupky jako předjíždění vozidla v místech, kde je to zakázáno, nedání přednosti v jízdě chodci na přechodu, nebo jízda přes železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno signalizací či uzavřenou závorou. Do této skupiny spadá i řízení vozidla, které nemá platnou technickou způsobilost natolik, že ohrožuje ostatní účastníky provozu.

Tři body se přidělují za přestupky, jako je překročení rychlosti o 20 až 40 km/h v obci nebo o 30 až 50 km/h mimo obec, nedovolené předjíždění, nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly nebo telefonování za jízdy bez použití hands-free zařízení, pokud toto jednání vedlo k ohrožení provozu.

Dva body jsou typické pro méně závažná porušení, mezi něž patří například nesprávné otáčení nebo couvání na silnici, kde tím dochází k ohrožení jiných řidičů, nebo nedovolené stání a zastavení, které vytváří překážku provozu.

Nejmírnější sankcí je jeden bod, jenž se týká drobnějších prohřešků, jako je nepoužití bezpečnostních pásů, nesprávné svícení, nebo drobné nedodržení pravidel při odbočování a řazení do jízdních pruhů. Přestože se jedná o zdánlivě banální přestupky, jejich opakování může v kombinaci s dalšími proviněními vést k rychlému nárůstu bodového konta a ztrátě řidičského oprávnění.

Nejzávažnější přestupky a jejich sankce

Mezi přestupky, za které řidič obdrží nejvyšší počet trestných bodů, patří především ty, jež bezprostředně ohrožují životy a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Bodový systém řidičského průkazu v roce 2026 nadále počítá se sedmi body jako maximální hranicí za jediný přestupek, a právě tolik bodů hrozí například za řízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Nezáleží přitom na tom, zda šlo o menší množství alkoholu v krvi nebo o výrazně vyšší hladinu – jakmile policie prokáže, že řidič byl ovlivněn alkoholem či drogami, přichází nejen sedm bodů, ale i vysoká pokuta a v naprosté většině případů také zákaz řízení uložený správním orgánem v navazujícím přestupkovém řízení.

Stejně přísně je posuzováno i odmítnutí podrobit se dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Zákon toto jednání staví na roveň potvrzenému požití alkoholu, tedy i zde hrozí sedm bodů, citelná finanční sankce a zákaz činnosti. Řidiči by si měli uvědomit, že snaha vyhnout se kontrole tímto způsobem jim v konečném důsledku nijak nepomůže, naopak jejich situaci ještě zhorší.

Dalším velmi závažným přestupkem, který si vyžaduje sedmibodovou sankci, je způsobení dopravní nehody, při níž dojde k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví jiné osoby. V takových případech se navíc téměř vždy jedná o trestný čin, takže kromě bodového ohodnocení a správního řízení hrozí řidiči i trestněprávní odpovědnost, která může vyústit v podmíněný nebo nepodmíněný trest odnětí svobody.

Do kategorie šestibodových přestupků spadá typicky překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 40 km/h a více v obci, respektive o 50 km/h a více mimo obec. Tyto případy bývají řešeny nejen blokovou pokutou přímo na místě, pokud to okolnosti umožňují, ale mnohem častěji správním řízením, které může skončit zákazem řízení až na jeden rok. Podobně přísně je hodnoceno i předjíždění vozidla v místě, kde je to zakázáno, tedy typicky v zatáčce, na kopci nebo přes plnou čáru se sníženou přehledností, protože tento manévr patří mezi nejčastější příčiny čelních srážek s fatálními následky.

Mezi pětibodové přestupky se řadí jízda na červenou, tedy nerespektování světelné signalizace, dále pak ohrožení chodce na přechodu, kdy řidič nedá přednost chodci, který již vstoupil na vozovku nebo se na ni chystá vstoupit. Právě ochrana chodců patří dlouhodobě mezi priority silničního zákona, a proto jsou tyto přestupky trestány poměrně přísně, a to i v případě, že nedojde ke skutečné kolizi.

Čtyřbodovým přestupkem zůstává mimo jiné nedovolené předjíždění vozidla, které již samo předjíždí jiné vozidlo, nebo otáčení, couvání či jízda v protisměru na dálnici či silnici pro motorová vozidla. Řidiči by měli mít neustále na paměti, že nasčítání dvanácti bodů automaticky znamená ztrátu řidičského oprávnění a nutnost absolvovat přezkoušení, takže i zdánlivě běžné přestupky se mohou rychle sečíst do zásadního problému.

Co se stane při dosažení 12 bodů

Když řidič dosáhne hranice dvanácti bodů v bodovém systému, nejedná se o žádnou drobnost, kterou by šlo přejít mávnutím ruky. Naopak jde o okamžik, který pro dotyčného znamená ztrátu řidičského oprávnění, a to napříč všemi skupinami vozidel, které dosud směl řídit. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, pod který řidič spadá podle místa trvalého pobytu, je povinen mu tuto skutečnost oznámit písemně, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o dosažení dvanácti bodů dozví z centrálního registru řidičů.

Od doručení tohoto oznámení běží řidiči lhůta pěti pracovních dnů, během níž musí odevzdat svůj řidičský průkaz na příslušném úřadu. Pokud tak neučiní, dopouští se přestupku, za který mu hrozí další sankce, a navíc nadále jezdí, aniž by k tomu měl oprávnění, což je z právního hlediska považováno za řízení bez řidičského průkazu. Od okamžiku pozbytí řidičského oprávnění nesmí dotyčný usednout za volant žádného motorového vozidla, a to bez ohledu na to, zda k jízdě potřeboval řidičský průkaz skupiny B, C, D nebo jakékoliv jiné.

Řidičské oprávnění zůstává pozastaveno po dobu jednoho roku od data, kdy bylo řidiči doručeno oznámení o dosažení dvanácti bodů. Teprve po uplynutí této roční lhůty může požádat o vrácení řidičského oprávnění, avšak automaticky mu nebude vráceno jen tak. Podmínkou je úspěšné absolvování přezkoušení z odborné způsobilosti, které zahrnuje jak testy z pravidel silničního provozu, tak praktickou část, v některých případech i psychologické vyšetření, pokud to zákon pro daný případ vyžaduje. Teprve po splnění všech těchto podmínek a po podání žádosti na příslušném úřadu obce s rozšířenou působností dojde k vrácení řidičského oprávnění a řidič si může nechat vystavit nový řidičský průkaz.

Je důležité zmínit, že samotné dosažení dvanácti bodů se počítá kumulativně za všechny přestupky spáchané v období posledních dvanácti měsíců, nikoliv za kalendářní rok. To znamená, že řidiči se body neustále odečítají a přičítají v závislosti na datu spáchání jednotlivých přestupků, a je tedy možné, že se řidič k hranici dvanácti bodů může přiblížit i opakovaně, aniž by si to okamžitě uvědomil. Proto se doporučuje pravidelně kontrolovat aktuální stav bodového konta prostřednictvím Centrálního registru řidičů, kam má každý řidič možnost nahlédnout online.

Ztráta řidičského oprávnění kvůli bodovému systému má i praktické dopady na běžný život, ať už jde o dojíždění do zaměstnání, péči o rodinu nebo podnikatelskou činnost, kde je řízení vozidla nezbytnou součástí práce. Právě proto je prevence a dodržování pravidel silničního provozu nejlepší cestou, jak se podobné situaci vyhnout, protože zpětné řešení pozbytí řidičského oprávnění bývá časově i administrativně náročné a pro mnohé řidiče i finančně nákladné, zejména pokud musí kvůli přezkoušení opakovaně navštěvovat autoškolu nebo splňovat další podmínky stanovené zákonem.

Jak probíhá odevzdání řidičského průkazu

Když řidič dosáhne dvanácti bodů v bodovém hodnocení, čeká ho návštěva úřadu, kterou si asi nikdo z nás nepředstavuje jako příjemný zážitek. Celý proces ale není tak složitý, jak by se na první pohled mohlo zdát, i když administrativní zátěž a psychická nepohoda z toho, že člověk přijde o řidičák, jsou nepopiratelné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, tedy ten, kde má řidič trvalé bydliště, je povinen ho písemně vyrozumět o tom, že dosáhl fatální hranice dvanácti bodů. Od doručení tohoto oznámení běží lhůta pěti pracovních dnů, během které musí řidič osobně odevzdat řidičský průkaz na příslušném pracovišti.

Samotné odevzdání probíhá tak, že se dotyčný dostaví na úřad, kde se prokáže totožnosti a fyzicky předá svůj řidičský průkaz úřednici nebo úředníkovi. Není potřeba nosit s sebou žádné další speciální dokumenty kromě občanského průkazu, případně dokladu, který prokazuje, že oznámení skutečně bylo doručeno. Úřad following poté zaeviduje odevzdání dokladu a vydá o tom potvrzení, které je dobré si uschovat, protože slouží jako důkaz, že řidič svou povinnost splnil včas a v souladu se zákonem. Bez tohoto potvrzení může později dojít k nejasnostem, zejména pokud by se objevily pochybnosti o tom, zda k odevzdání skutečně došlo.

Je důležité zdůraznit, že samotným odevzdáním řidičského průkazu celý proces nekončí. Řidič totiž automaticky pozbývá řidičské oprávnění na dobu jednoho roku od data, kdy průkaz odevzdal. Během této doby nesmí usedat za volant žádného motorového vozidla, pro které dané oprávnění platilo, a to i kdyby měl teoreticky ještě platný doklad z jiného důvodu, například mezinárodní řidičský průkaz. Porušení tohoto zákazu se považuje za přestupek, respektive v některých případech i za trestný čin řízení bez oprávnění, což s sebou nese další sankce, pokuty a v krajním případě i trest odnětí svobody.

Pokud řidič lhůtu pěti dnů nedodrží a řidičský průkaz needodá, dopouští se tím dalšího přestupku, za který hrozí pokuta a navíc se tím jeho situace nijak nezlepší, protože povinnost odevzdat doklad tím nezaniká. Praxe ukazuje, že úřady v takových případech nejsou benevolentní a řidiče aktivně vyzývají a v případě potřeby postupují k dalšímu správnímu řízení. Po uplynutí zákonné roční lhůty, kdy řidič nesmí řídit, si musí požádat o vrácení řidičského oprávnění, což ovšem není automatické a je podmíněno absolvováním přezkoušení z odborné způsobilosti, případně dokladem o zdravotní způsobilosti a psychologickém vyšetření, pokud to zákon v daném případě vyžaduje.

Bodový systém není trestem, ale zrcadlem, ve kterém se každý řidič může podívat na to, jak moc si váží životů těch druhých na silnici.

Radovan Prokeš

Možnosti odečtení bodů za rok bez přestupku

Bodový systém řidičských průkazů funguje v České republice na principu postihu za dopravní přestupky, ale mnoho řidičů si neuvědomuje, že existuje i cesta opačným směrem – tedy možnost, jak si body naopak odečíst a svůj bodový účet vyčistit. Základním pravidlem, které zákon o silničním provozu stanovuje, je odečtení čtyř bodů po uplynutí jednoho roku, během něhož řidič nespáchal žádný přestupek. Toto pravidlo se vztahuje na situaci, kdy řidič má na svém kontě zapsané body, ale po dobu dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců se nedopustí žádného jednání, za které by mu byly další body přičteny.

Je důležité si uvědomit, že tento mechanismus funguje automaticky, tedy bez nutnosti podávat jakoukoli žádost. Příslušný registr řidičů, který spravuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, sleduje bodový stav každého řidiče a jakmile uplyne stanovená lhůta bez přestupku, dojde k odečtu čtyř bodů. Pokud měl řidič méně než čtyři body, odečtou se pouze ty, které skutečně má, a jeho konto se tak vynuluje. Naproti tomu pokud měl bodů více, zbytek zůstává evidován dál a čeká na další rok bez přestupku, kdy může dojít k dalšímu odečtu.

Praxe ovšem ukazuje, že mnoho řidičů si neuvědomuje, jak přesně se počítá ono „roční okno“. Rozhodující je totiž datum spáchání posledního přestupku, nikoli datum, kdy byly body zaznamenány do registru. To znamená, že pokud řidič spáchá přestupek, ale záznam do jeho bodového konta se z administrativních důvodů promítne až s určitým zpožděním, počítá se rok bez přestupku od okamžiku samotného skutku, nikoli od jeho zaevidování. Tato skutečnost často vede k nedorozuměním a řidiči by měli mít na paměti, že sledovat by měli spíše svoje chování na silnici než přesné datum zápisu do registru.

Za zmínku stojí i to, že odečet bodů se týká pouze bodů získaných za přestupky, nikoli trestů uložených v přestupkovém či trestním řízení, jako je zákaz řízení. Tyto sankce běží nezávisle na bodovém systému a jejich uplynutí neovlivňuje počet bodů na kontě. Řidiči by si tedy měli uvědomit, že i když jim uplyne doba zákazu řízení, jejich bodové konto se tím automaticky nevynuluje – to se řídí čistě kritériem bezpříznakového roku.

V roce 2026 zůstává tento princip nezměněn a stále představuje jedinou legální cestu, jak přirozeně a bez zásahu úřadů snížit počet bodů. Řidiči, kteří chtějí svůj bodový stav zlepšit, tak nemají jinou možnost než jezdit ohleduplně, dodržovat pravidla silničního provozu a vyhýbat se jakýmkoli přestupkům, které by jim mohly přinést další body a oddálit tak vytoužené vyčištění bodového konta.

Jak zjistit aktuální stav bodového konta

Pokud vás zajímá, kolik trestných bodů aktuálně máte na svém kontě, nemusíte spoléhat na odhad ani si pamatovat každý přestupek zpětně. Existuje několik ověřených cest, jak si stav bodového konta zjistit rychle, spolehlivě a hlavně zdarma. Vzhledem k tomu, že bodový systém funguje jako jeden z hlavních nástrojů postihu za dopravní přestupky, je dobré mít přehled o svém kontě průběžně, nikoli až ve chvíli, kdy vám hrozí odebrání řidičského oprávnění.

Nejjednodušší a v současnosti nejvyužívanější možností je online portál dopravních přestupků, který spravuje Ministerstvo dopravy. Tento systém je dostupný prostřednictvím webových stránek eGovernmentu a umožňuje přihlášení pomocí bankovní identity, datové schránky nebo elektronického občanského průkazu. Po přihlášení se vám zobrazí kompletní přehled záznamů, včetně data přestupku, počtu přičtených bodů i informace o tom, kdy dojde k jejich odečtení. Tato metoda je považována za nejaktuálnější a nejpřesnější, protože data se do systému promítají prakticky okamžitě po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

Další možností, jak zjistit stav bodového konta, je osobní návštěva obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zde stačí předložit občanský průkaz a požádat o výpis z evidenční karty řidiče. Úředník vám vytiskne aktuální přehled bodů i s uvedením jednotlivých přestupků, za které byly body uděleny. Tato varianta je vhodná zejména pro ty, kteří nemají přístup k internetu nebo raději řeší úřední záležitosti osobně.

V úvahu připadá také písemná žádost zaslaná na příslušný úřad, případně datovou schránkou. Tento způsob je sice pomalejší, ale stále funkční, pokud potřebujete oficiální doklad o stavu bodového konta například pro zaměstnavatele nebo pro účely soudního řízení.

Je důležité mít na paměti, že bodový systém řidičského průkazu funguje na principu progresivního postihu – čím více bodů řidič nasbírá, tím blíže je ke ztrátě řidičského oprávnění. Jakmile dosáhne hranice dvanácti bodů, je povinen odevzdat řidičský průkaz a čeká ho zákaz řízení po dobu jednoho roku. Právě proto se doporučuje kontrolovat stav bodového konta pravidelně, ideálně jednou za několik měsíců, aby řidič nebyl nepříjemně překvapen kumulací bodů z několika menších přestupků.

Za zmínku stojí i to, že body se ze zákona odečítají automaticky po uplynutí stanovené doby od spáchání přestupku, nejčastěji po dvanácti měsících bez dalšího prohřešku. Přesto se stává, že si řidiči tuto lhůtu špatně pamatují nebo si pletou datum spáchání přestupku s datem nabytí právní moci rozhodnutí, což může vést ke zkreslené představě o skutečném stavu konta. Proto je online ověření prostřednictvím portálu Ministerstva dopravy jednoznačně nejspolehlivější a nejrychlejší cestou, jak mít jistotu, že údaje odpovídají realitě.

Novinky a změny v zákoně pro rok 2026

Rok 2026 přinesl do bodového systému řidičských průkazů řadu úprav, které navazují na novelu zákona o silničním provozu schválenou v předchozích letech, a řidiči by se s nimi měli seznámit co nejdříve, protože neznalost pravidel je v tomto případě opravdu drahá. Základní filozofie bodového hodnocení zůstává stejná – za jednotlivé přestupky se stále přičítají body a při dosažení hranice 12 bodů přichází o řidičské oprávnění, ovšem konkrétní bodové sazby u některých přestupků se změnily a zpřísnily se i podmínky pro vrácení řidičského průkazu. Nejvýraznější změnou je posun v hodnocení přestupků souvisejících s používáním mobilního telefonu za jízdy, kde zákonodárci reagovali na alarmující statistiky nehodovosti způsobené nepozorností řidičů. Zatímco dříve se za telefonování bez hands-free zařízení připisovaly dva body, nově se toto jednání hodnotí přísněji a v kombinaci s dalším přestupkem, například překročením rychlosti, může řidič ztratit body podstatně rychleji než v minulosti.

Další podstatnou novinkou je zpřesnění systému informování řidičů o stavu jejich bodového konta. Od letošního roku funguje elektronický registr řidičů v propojení s Portálem dopravy, kde si každý motorista může kdykoli online ověřit aktuální počet bodů, aniž by musel navštěvovat úřad obce s rozšířenou působností. Tato digitalizace měla za cíl zprůhlednit celý systém a omezit případy, kdy se řidič o svém bodovém stavu dozvěděl až ve chvíli, kdy mu policista při silniční kontrole oznámil, že mu byl odebrán řidičský průkaz. Systém nyní automaticky zasílá upozornění při dosažení 6 a 9 bodů, což dává řidičům reálnou šanci upravit své chování na silnici dříve, než dojde k odebrání oprávnění.

Změny se dotkly také procesu vrácení řidičského oprávnění po jeho odebrání. Nově musí řidič, který přišel o řidičský průkaz kvůli dosažení 12 bodů, absolvovat nejen přezkoušení z odborné způsobilosti, ale v některých případech i doplňkové psychologické vyšetření, pokud k odebrání došlo opakovaně během posledních pěti let. Toto opatření má zamezit tomu, aby se za volant vraceli řidiči, u nichž přetrvává rizikové chování v dopravě. Legislativci rovněž zpřísnili podmínky pro odečítání bodů za bezchybnou jízdu – místo dosavadního mechanického odečtu jednoho bodu za rok bez přestupku se nyní přihlíží i k závažnosti přestupků, které řidič v minulosti spáchal.

Nelze opomenout ani úpravu bodového hodnocení u přestupků spojených s alkoholem a jinými návykovými látkami za volantem, kde zákon zavedl přísnější sankce a v kombinaci se správním trestem hrozí řidičům citelně vyšší postihy než dříve. Celkově lze říct, že novela pro rok 2026 sleduje jasný trend – zvýšit bezpečnost silničního provozu prostřednictvím přísnějšího a transparentnějšího bodového systému, který zároveň řidičům poskytuje více informací a nástrojů k tomu, aby si své chování za volantem mohli sami kontrolovat a včas korigovat.

Zpětné získání řidičského oprávnění

Pokud řidič dosáhne dvanácti bodů v rámci bodového systému a přijde o řidičské oprávnění, čeká ho poměrně dlouhá cesta zpět k volantu, která rozhodně není záležitostí několika dní. Zákon stanovuje, že řidič musí nejprve odevzdat řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o dosažení dvanácti bodů. Od tohoto okamžiku se počítá roční lhůta, po kterou dotyčný nesmí řídit žádné motorové vozidlo, a to ani na základě řidičského oprávnění vydaného v zahraničí.

Teprve po uplynutí této jednoroční lhůty může bývalý držitel řidičského oprávnění požádat o jeho vrácení. Tato žádost se podává na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tedy tam, kde má žadatel trvalé bydliště nebo kde se obvykle zdržuje. Samotné podání žádosti ale zdaleka neznamená automatické navrácení řidičáku. Žadatel musí splnit hned několik podmínek, které mají prokázat, že je způsobilý znovu bezpečně řídit.

Jednou z klíčových povinností je absolvování přezkoušení z odborné způsobilosti, které probíhá formou zkoušky před obecním úřadem a zahrnuje ověření znalostí pravidel silničního provozu. Tato zkouška se skládá z testu, který je obdobný testům absolvovaným při získávání řidičského oprávnění poprvé, a žadatel v něm musí prokázat, že dostatečně ovládá aktuální pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Kromě znalostního přezkoušení je nutné doložit také lékařský posudek o zdravotní způsobilosti, který nesmí být starší než 30 dní. Praktický lékař v rámci tohoto posudku posuzuje, zda žadateli nic nebrání v bezpečném řízení motorových vozidel, přičemž v některých případech může být vyžadováno i dopravně psychologické vyšetření, zejména pokud šlo o závažnější přestupky nebo pokud řidič v minulosti opakovaně přišel o řidičské oprávnění.

Dopravně psychologické vyšetření se týká především těch řidičů, kteří žádají o vrácení řidičského oprávnění po druhé a další ztrátě dvanácti bodů, nebo pokud jim bylo řidičské oprávnění odňato v souvislosti se spácháním závažného přestupku, jako je řízení pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Toto vyšetření provádí akreditovaný dopravní psycholog a jeho cílem je zhodnotit psychickou způsobilost k řízení vozidel, tedy zejména schopnost soustředění, reakční dobu, míru rizikového chování a celkovou psychickou odolnost.

Až po splnění všech těchto podmínek, tedy po uplynutí roční lhůty, úspěšném absolvování přezkoušení z pravidel provozu, doložení zdravotní způsobilosti a případně i psychologického vyšetření, může obecní úřad rozhodnout o vrácení řidičského oprávnění. Je třeba mít na paměti, že celý proces může trvat i několik týdnů, a proto je vhodné o vrácení řidičského oprávnění požádat s dostatečným předstihem před plánovaným uplynutím roční lhůty, aby administrativní úkony zbytečně neprodlužovaly dobu, po kterou řidič nemůže usednout za volant.

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem

Bodový systém řidičských průkazů funguje v Česku i na Slovensku na podobném principu, ale kdo se domnívá, že jde o naprosto totožnou úpravu, mýlí se. Rozdíly mezi oběma zeměmi jsou poměrně zásadní, a to jak v počtu trestných bodů, tak v samotné filozofii, kterou zákonodárci při tvorbě systému zvolili. Zatímco český model pracuje s bodovou stupnicí od 1 do 6 bodů za jednotlivé přestupky, slovenská úprava byla v posledních letech výrazně přepracována a v mnoha ohledech je přísnější, i když na první pohled může působit shovívavěji.

V Česku platí, že řidič přijde o řidičský průkaz po nasbírání 12 bodů, přičemž se body postupně odečítají po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku, pokud řidič mezitím nespáchal další prohřešek. Na Slovensku byl systém v minulosti založen na jiném principu – bodovalo se v rozmezí 0 až 8 bodů a k odebrání řidičského oprávnění docházelo právě při dosažení této hranice. Slovenská legislativa ovšem prošla reformou, která zavedla nový přístup založený spíše na kombinaci pokut, zákazů činnosti a takzvaného kategorizování závažnosti přestupků, takže srovnání s českým modelem už není tak jednoduché jako dříve. Řidiči, kteří pravidelně jezdí mezi oběma zeměmi, by si proto měli uvědomit, že přestupek spáchaný na Slovensku se nemusí do českého bodového systému promítnout vůbec, a naopak.

Dalším rozdílem je přístup k závažným přestupkům, jako je řízení pod vlivem alkoholu nebo drog. Zatímco v Česku hrozí za tento prohřešek nejen vysoký počet trestných bodů, ale i citelná finanční pokuta a zákaz řízení, slovenská úprava v posledních letech zpřísnila postihy natolik, že v některých případech mohou být sankce srovnatelné nebo dokonce vyšší než v Česku. Nulová tolerance alkoholu za volantem platí v obou zemích, ale konkrétní výše pokut a délka zákazu činnosti se liší podle aktuálně platných tabulek, které se čas od času upravují.

Zásadní rozdíl spočívá také v tom, jak se s bodovým hodnocením pracuje administrativně. V Česku si řidič může stav svého bodového konta ověřit online přes registr řidičů, zatímco na Slovensku je systém evidence méně provázaný s centrálním registrem a řidiči se často musí spoléhat na informace přímo od dopravní policie nebo úřadu, kde mají trvalé bydliště. To v praxi znamená, že slovenský řidič nemusí mít tak snadný a rychlý přehled o svém aktuálním stavu jako řidič český.

Nelze opomenout ani skutečnost, že si oba státy nemusí automaticky uznávat vzájemně udělené sankce. Pokud tedy český řidič spáchá přestupek na Slovensku, může být pokutován podle slovenských pravidel, ale do českého bodového systému se to nezapočítá – a naopak. Právě tato neprovázanost je jedním z hlavních důvodů, proč se řidiči často mylně domnívají, že přestupky v zahraničí zůstanou zcela bez následků, což ovšem neplatí, pokud jde o samotnou pokutu nebo případný trestní postih za závažnější jednání.

Časté omyly a mýty o bodovém systému

Kolem bodového systému řidičských průkazů koluje mezi řidiči nepřeberné množství polopravd a fám, které se předávají z generace na generaci, aniž by je někdo skutečně ověřil v aktuálním znění zákona. Jedním z nejrozšířenějších omylů je přesvědčení, že se body postupně odečítají za dobré chování, tedy že pokud řidič nedělá přestupky, body mu ubývají jeden po druhém jako odměna za slušnou jízdu. Ve skutečnosti systém funguje úplně jinak – body se nezískávají a neubírají postupně za jednotlivé měsíce bez přestupku, ale existuje pevně daná lhůta, po jejímž uplynutí se konkrétní body přiřazené ke konkrétnímu přestupku smažou najednou, pokud řidič po celou tuto dobu nespáchal žádný další přestupek, za který by mu byly body přičteny znovu.

Další velmi rozšířený mýtus se týká představy, že dosažení dvanácti bodů automaticky znamená okamžité odebrání řidičského průkazu přímo na místě, třeba i policistou při silniční kontrole. Tak to ale nefunguje. Dosažení hranice dvanácti bodů řeší až příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který řidiče vyzve k odevzdání řidičského průkazu, a teprve poté, co k tomu skutečně dojde, přestává mít daná osoba oprávnění řídit motorové vozidlo. Policista na silnici tedy sám o sobě právo řidičák fyzicky odebrat kvůli bodům nemá, byť v jiných situacích, třeba při zjištění vysoké hladiny alkoholu, ano.

Řada řidičů si také mylně myslí, že body se počítají zvlášť pro každou skupinu řidičského oprávnění, tedy že kdo má například řidičák na motorku i na auto, může mít teoreticky dvanáct bodů u obou skupin zvlášť. To je omyl, protože bodové konto je vedeno k osobě řidiče jako celku, nikoliv k jednotlivým skupinám vozidel, takže přestupek spáchaný na motorce se počítá do stejného konta jako přestupek spáchaný osobním automobilem.

Mýtem je i tvrzení, že se přestupky spáchané v zahraničí do českého bodového systému nikdy nepromítají. Zde je realita složitější, protože v rámci Evropské unie existují mechanismy výměny informací a v některých případech se sankce mohou dostat i do českého registru, byť praxe se stále vyvíjí a není zdaleka tak jednotná, jak by si mnozí řidiči přáli.

Nemálo lidí si plete i to, kolik bodů se za jaký přestupek uděluje, a domnívá se, že drobné rychlostní přestupky v obci jsou trestány stejně přísně jako vážné nehody se zraněním. Skutečnost je taková, že bodové ohodnocení je odstupňováno podle závažnosti přestupku a nejvyšší počet bodů je vyhrazen pro nejnebezpečnější jednání, jako je řízení pod vlivem alkoholu nebo drog, zatímco menší prohřešky jsou bodovány mírněji. Pochopení těchto rozdílů pomáhá řidičům lépe si uvědomit reálná rizika svého chování na silnici.